Dne 26. září 2008 se na Hvězdárně v Rokycanech konala akce, jejímž hlavním mottem je „Researchers are among us“ – „Vědci jsou mezi námi“. Ti, kdo se zúčastnili jistě vědí, že se jedná se o akci s názvem Noc vědců, iniciativu Evropské komise „Researchers in Europe“ (Vědci v Evropě). Jaký byl průběh akce na Hvězdárně v Rokycanech?
Oficiální začátek byl stanoven na 18. hodinu, nicméně první zájemci se začali scházet již před půl šestou. Sice ještě na hvězdárně docházelo k závěrečným přípravám přichystaných expozic, přesto jsme zájemce nenechali čekat za dveřmi v zimě a pustili je dovnitř. Akci společně s hvězdárnou spolupořádala západočeská pobočka České astronomické společnosti (ZpČAS). Akci zajišťovali 3 pracovníci hvězdárny a jeden člen ZpČAS.
Prohlídka hvězdárny
Ve výstavních prostorech hvězdárny zvaných „bazén“ byla k vidění výstava prací žáků základní školy nebo zajímavá výstava o planetě Venuše. Součástí těchto prostor jsou i glóby různých kosmických těles – Země, Měsíce, Marsu, Venuše nebo modely vozítek Spirit a Opportunity, která se pohybují již od roku 2004 po Marsu. Nejenom mladší návštěvníci si vyslechli vyprávění, které se týká těchto kosmických těles.
Na šesti velkoplošných plakátech jste se mohli seznámit s hvězdárnou, jejími hlavními aktivitami nebo nabídkou pořadů pro děti.
Hojně využívaný byl i přednáškový sál, zejména malí návštěvníci zde pokládali řediteli hvězdárny velice „nepříjemné“ otázky – co se skrývá za vesmírem, jak velká je černá díra apod.
Simulátor zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy
Stejně jako na Dnech vědy a techniky v Plzni, i při této akci si mohli případní zájemci změřit svoji reakční dobu. Pro astronomy je tento údaj důležitý při pozorování a měření časů, kdy dojde k pozorovanému úkazu, např. k zákrytu hvězdy planetkou. V tom okamžiku říkáme tomuto údaji osobní chyba. Není podstatné, abychom měli tento čas co nejkratší, důležitější je, aby byl pokud možno stejný (konstantní) a bylo možné osobní chybu od naměřených dat odečíst. A tím znát přesný okamžik úkazu.
O měření reakční doby byl zájem a s některými návštěvníky se následně rozvedla diskuze na téma významu měření zákrytů hvězd planetkami nebo tečných zákrytů hvězd Měsícem. Slova se točila i okolo Messierova maratónu nebo úplného zatmění Slunce v Novosibirsku.
Pozorování hvězdné oblohy
Na rozdíl od předchozího ročníku Noci vědců nám přálo počasí. Toho jsme využili a návštěvníci se mohli podívat na zapadající Slunce nebo po okolí hvězdárny.
Krátce po západu Slunce jsme mohli obdivovat nejjasnější planetu na obloze – Venuši. Po jejím západu jsme se naopak podívali na největší planetu sluneční soustavy – Jupiter a její největší měsíce. Mohli jsme srovnat pohled malým dalekohledem (průměr objektivu 100 mm), které byli k dispozici na terase hvězdárny, a největším dalekohledem v západních Čechách s průměrem objektivu 508 mm, ten se nachází v kopuli.
Po soumraku jste se mohli seznámit při zajímavém výkladu s podzimní hvězdnou oblohou, na které se v podvečerním času vyskytovaly i letní souhvězdí – Labuť, Orel nebo Lyra. Nejjasnější hvězdy (Deneb, Altair, Vega) zmíněných souhvězdí tvoří na obloze tzv. „letní trojúhelník“. Ve velkém dalekohledu jsme se podívali na kulovou hvězdokupu v Herkulu M 13, planetární mlhovinu v Lyře M 57, nepravidelnou galaxii ve Velké medvědici M 82, spirální galaxii v Andromedě M 31 pozorovatelnou i pouhýma očima nebo na dvojhvězdu v souhvězdí Labutě – Albireo.
Závěrečné shrnutí
Za celý večer se akce zúčastnilo téměř 50 lidí (dětí i dospělých), což považujeme na Rokycany za pěkný výsledek. Oproti avizovanému programu došlo k nepatrné změně, raději jsme využili příznivé počasí a kochali se krásou noční oblohy a přednášku „Velký skok za černým Sluncem“ jsme si schovali na deštivé dny.
O náročnosti celé akce svědčí i fotografie, které jsme pořídili v samém závěru akce a na kterých jsou vidět unavení mladí vědci.
Letáček
