Již v květnu 2009 se rozběhla snaha získat pro rokycanskou hvězdárnu, potažmo pro město Rokycany, chystající se na oslavy 900. výročí první písemné zmínky o městě, pojmenování planetky. Podařilo se to především díky paní Lence Kotkové – Šarounové, která je pracovnicí Astronomického ústavu v Ondřejově. A jak se ukázalo, má i k Rokycanům, jako městu, v němž již přes 60 let působí hvězdárna, určitý vztah.
Věděl jsem, že Lenka Kotková má na svém kontě z doby, kdy působila jako pozorovatelka na oddělení Meziplanetární hmoty Astronomického ústavu České akademie věd v Ondřejově, řadu objevů nových planetek. V letech 1995 až 2001 objevila, nebo se spolupodílela na objevu více než stovky planetek, především z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Právě to byl důvod, proč jsem se se svou prosbou obrátil na ni.
Požádal jsem ji o zvážení, zda by některou ze „svých“ planetek nechtěla pojmenovat Rokycany. Důvodů jsem našel hned několik. Především již zmíněná jediná funkční hvězdárna v celém Plzeňském kraji s dlouholetou tradicí. Ale velkou váhu samozřejmě mělo i blížící se 900. výročí Rokycan. A světe div se, můj dotaz se setkal s okamžitou a navíc kladnou odpovědí. S pojmenováváním planetek to ovšem není tak snadné.
Obecné podmínky pojmenování Rokycany splňovalo. Bylo pod 16 znaků, jednoslovné, vyslovitelné a není ani z jakéhokoli důvodu urážlivé. Nejednalo se ani o žádného žijícího politika či vojevůdce. Dalším krokem bylo sepsání zdůvodnění. Jedná se o krátké anglicky psané vysvětlení důvodů navrhovaného jména. Po několika drobných úpravách vznikl následující text: „ROKYCANY jsou město v západních Čechách, o němž první písemné záznamy pocházejí z roku 1110. V roce 1947 zde byla založena lidová hvězdárna, která se zaměřuje na pozorování zákrytů, práci s mládeží, učiteli a amatérskými staviteli dalekohledů.“
Jak se ukázalo později, právě poslední zmíněná aktivita, tedy kurzy broušení astronomických zrcadel a stavby dalekohledů, které mají v Rokycanech skutečně dlouholetou tradici, hrála svoji důležitou roli při rozhodování zda přistoupit na naši žádost. Lenka Kotková, tehdy ještě Šarounová, totiž byla v 80. letech minulého století jednou z účastnic těchto kurzů a z rokycanské hvězdárny si odvezla základní díly svého prvního astronomického dalekohledu. Sama říká, že právě Rokycany tak určitou měrou přispěly k volbě jejího budoucího povolání.
Nakonec jsem dokonce dostal šanci vybrat si z možných kandidátů – dosud nepojmenovaných planetek Lenky Kotkové – tu správnou. Jen doufám, že jsem měl šťastnou ruku. Sáhl jsem po planetce s předběžným označením (15925) 1997 VM6. Je to planetka hlavního pásu, jejíž dráha se tedy nachází někde mezi planetami Mars a Jupiter. A co mě vedlo k tomuto výběru? Jednalo se o zcela pragmatický přístup. Prostudoval jsem efemeridy všech nabízených planetek a tato byla v období vhodných pro pozorování nejjasnější. Leč netěšte se. Máme sice na Hvězdárně v Rokycanech nový dalekohled s průměrem objektivu půl metru, ale naši planetku budeme přesto hledat jen velice obtížně a výhradně na fotografiích pořízených tímto mohutným teleskopem. A podívat se na ni přímo očima – na to si chuť nechte zajít úplně. Dalekohled, který by vám to umožnil nejen v Rokycanech, ale ani v celé České republice nenajdete.
Takto již zcela konkrétní a připravený návrh putoval na podzim roku 2009 k posouzení Komisí pro nomenklaturu (Committee for Small Body-Nomenclature), která je součástí Mezinárodní astronomické unie (IAU), které náleží právo posoudit a následně schválit každé nové jméno planetky navržené jejím objevitelem.
Čekání bylo dlouhé. Ale nakonec skončilo. 4. června letošního roku přišla na moji mailovou adresu zpráva: „Zdravim vsechny a hlasim, ze planetka Rokycany uz vysla v cirkulari. Zdravi Lenka“. Právě publikování nově pojmenovaných objektů v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie je totiž vždy tím skutečným, oficiálním a konečným verdiktem o jeho existenci.
Vím, že z praktického hlediska se nejedná o nic užitečného ani nezbytného, ale snad alespoň nás, obyvatele Rokycan, potěší, že někde daleko, v nekonečnu hlubin sluneční soustavy se po přesně vypočtené dráze, ve vzdálenosti kolem 500 milionů km na rozhraní souhvězdí Lva a Sextantu, pohybuje nepravidelný úlomek skály o průměru několika kilometrů, který nese jméno právě po našem městě. Není to úžasné?!