Počasí se vydařilo a tak se obě noci pozorovalo. Pozorovatelů bylo dost a tak byl celkem boj o dalekohledy, protože u většího dalekohledu se většinou lépe tečkuje, zvlášť když chce člověk zachytit nějaký drobnější detail. Navíc nebyly všechny dalekohledy namířeny na měsíc, ale na menším z obou plzeňských Meadů se zkoušel autoguider a skupinka zarytých proměnářů na jednom sometu pozorovala svoje minima. První noc byla obsazena navíc i kopule, protože se tam natáčel nějaký zákryt. Proto jsem si v první noci moc nezapozoroval, protože mi tečkování moc nejde a taky jsem nechal tečkovat mladší, z nichž někteří tuto metodu zkoušeli v terénu poprvé. V druhé noci se ovšem uvolnilo Rokycanské coudé a já mohl vyzkoušet svoji webovou kameru Logitech QuickCam 4000 pro. Bylo to asi poprvé, co se mi ji od její koupě umístit za celkem ustavený dalekohled. Dřívější pokusy byly dělány v polních podmínkách na výjezdech a řekl bych, že to není zcela nejlepší. Jako objekt snímání jsem si vybral Měsíc, protože byl jedním z mála zajímavých objektů, které jsou v magnitudovém dosahu zatím neupravené webkamery. Navíc jsem byl zvědavý, jaký bude asi rozdíl, mezi mnou nafocenými snímky a některými kresbami, které té noci dělali ostatní.
Webkameru jsem umístil do primárního ohniska rokycanského coudé, které má 150mm průměr a ohnisko 2250mm. Vzhledem k tomu, že čip kamery má úhlopříčku asi 1 palce, výsledné zorné pole bylo hodně malé. Kameru jsem ovládal programem Iris, který umí ukládat Avi sekvence nekomprimovaně. To znamená, že každý snímek měl něco méně, než 1MB. To je sice velmi nevhodné z důvodu nutné velké diskové kapacity, ale zase nedochází k ztrátě dat kompresí.
Měsíc jsem snímal pouze v okolí terminátoru, protože zde se povrch jeví nejplastičtěji. Začal jsem na jednom konci terminátoru a dělal jsem vždy desetivteřinová videa s rychlostí snímání 15 snímků za sekundu. Délka expozice byla nastavena na 1/25 s a zesílení signálu bylo nastaveno na minimum. Každé video obsahovalo 150 snímků (ve skutečnosti se ta hodnota pohybovala asi od 148 do 152), ale relativně velké množství snímků software vyřadil z dalšího zpracování. Každou oblast terminátoru jsem snímal dvakrát za sebou (pro jistotu) a k pokrytí celého terminátoru bylo tímto způsobem zapotřebí asi 50 videosekvencí. Výsledný diskový prostor, který videa zabíraly se blížil 6GB.
Na začátek zpracování jsem videa zběžně prohlédl a pak jsem je všechny nechal postupně složit v programu RegiStax2.0. Ze začátku jsem nedělal žádnou selekci zdařilých a nezdařilých snímku, která umožňuje vybrat pouze ty lepší snímky z videa, na kterých je malý seeing, a nechal jsem složit vždy všechny snímky z videa. Samotné skládání je docela automatizované, ačkoli program má množství nastavení, která umožňují postupy skládání změnit, a do kterých jsem zatím zcela nepronikl. Výsledkem nakonec byl vždy jeden obrázek s docela pěknými detaily, které vynikly po vyrušení různých vad jednotlivých snímků z videosekvence. Potom přišel na řadu program Photoshop, ve kterém jsem jednotlivé snímky skládal do mozaiky tak, aby vytvořili jednolitý obraz Měsíce. To se mi ne zcela zdařilo, protože v některých místech výsledného obrázku byly vidět přechody mezi jednotlivými obrázky. Přesto se mi výsledek celkem zamlouval.
Po pár dnech jsem ale dospěl k rozhodnutí, že to zpracování zkusím znovu a lépe. A tak jsem před skládáním snímků z videí dělal výběr podařilých snímků a první zlepšení se objevily už po prvním složeném videu. Na výsledném obrázku bylo o trochu více detailů, než na tom, co jsem skládal dříve a navíc byly mnohem ostřejší obrysy. Na druhou stranu celková kvalita trochu klesla, protože šum, který se při skládání většího množství snímků ztratí se trochu ukázal, protože podařilých snímků bylo dost málo (jen něco mezi 20 až 7 snímky na jedno video). A tak se šum, který je na každém snímku jiný nemohl složením tak mála snímků solidně vyrušit. Naskládané snímky jsem pak ještě rovnou v programu RegiStax podroboval drobné matematické úpravě, když jsem trochu zviditelňoval obrysy (což bohužel také trošku zviditelnilo šum). Výsledné snímky však byly o poznání lepší, než ty z předchozího pokusu. Ve Photoshopu jsem je opět složil do mozaiky, přičemž jsem nastavil základní barvu pozadí jako čistě černou a u všech snímků v mozaice jsem nastavil úrovně tak, aby byla černá jako na pozadí a šedou jsem vždy ručně donastavil tak, aby mezi sousedícími snímky nebyly znatelné přechody. Navíc jsem na radu kolegy nastavil okraje jednotlivých snímků jako průhledné a tak se sotva viditelné čáry přechodů mezi snímky vytratily úplně.
Na závěr bych řekl, že na to, že jsem zkoušel skládat data nasnímaná webkamerou vlastě poprvé jsem s výsledkem celkem spokojen. Trochu mě mrzí, že jsem nakonec nenasnímal celý měsíční disk, ale neměl jsem k tomu hlavně dostatečnou kapacitu disku, protože odhaduji, že nasnímat celý disk by vyžadovalo alespoň 12, 15 GB volného místa a navíc jsem si říkal, že jako pokus bude oblast terminátoru stačit. Příště bych chtěl zkusit zachytit Měsíc v nějaké výhodnější fázi, kdy by byl jen jako srpek a nebylo by potřeba pro obraz celého měsíce nahrát tolik videí.
