Nejjednodušším řešením je spokojit se pouze s maketou raketoplánu. Ty najdete na několika místech, většinou v různých zábavných centrech či návštěvnických střediscích organizací, zabývajících se kosmonautikou. Jejich přehled je například na stránce A Field Guide to American Spacecraft (Průvodce po amerických kosmických lodích). V některých případech se jedná jen o část raketoplánu, většinou kabinu pro posádku, ale můžete narazit i na model celého orbitálního letounu. Jedním z takových je raketoplán Explorer (Průzkumník), který je k vidění na Floridě v Návštěvnickém centru Kennedyho vesmírného střediska (KSC). Pokud budete chtít vidět celou sestavu raketoplánu včetně pomocných startovacích raket (SRB) a vnější nádrže (ET), můžete se vydat třeba do města Huntsville v americkém státě Alabama. Tady se nachází Americké vesmírné a raketové středisko (U.S. Space & Rocket Center), kde naleznete model, který se jmenuje Pathfinder (Průkopník). Na něm je zajímavé nejen to, že se jedná o úplnou sestavu raketoplánu, ale také, že jeho orbitální část byla používána v počátcích programu Space Shuttle na testy různých pozemních zařízení. Použitá dvojice pomocných raket byla dokonce původně po patřičných úpravách schopná letu, ale později byly některé jejich části nahrazeny atrapami. Více o tomto stroji si můžete přečíst v článku Pathfinder a SAIL.
Jestliže budete chtít vidět raketoplán, který skutečně létal, pak se budete muset vydat do blízkosti Dullesova mezinárodního letiště ve Washingtonu, kde se rozkládá Udvar-Hazyho centrum, což je součást Národního leteckého a kosmického muzea (National Air and Space Museum). Zde je v současnosti umístěn první vyrobený raketoplán pojmenovaný Enterprise. Tento letoun v 70. letech absolvoval řadu testů jak na zemi, tak i ve vzduchu. Při některých byl letadlem vynesen do výšky několika kilometrů, kde se oddělil a zcela samostatně přistával. Do vesmíru se však nikdy nevydal, protože pro takový let nebyl uzpůsoben. Později měl být pro tyto lety upraven, ale z finančních důvodů k tomu nikdy nedošlo (viz článek Enterprise – zapomenutý raketoplán). V budoucnu se počítá s tím, že po ukončení své aktivní činnosti nahradí Enterprise některý z raketoplánů, který opravdu létal do kosmu. Proslýchá se, že by jím mohl být Discovery.
Ani to vám nestačí? Chtěli byste vidět stroj, který byl opravdu v kosmu? Pak byste se měli pohybovat v blízkosti KSC, kde tráví raketoplány drtivou většinu své kariéry. Dost často jsou však skryty ve vystrojovací hale (Orbiter Processing Facility – OPF) nebo montážní hale (Vehicle Assembly Building – VAB). Až když jsou připraveny na kosmický let, odveze je pásový přepravník Crawler-Transporter i s mobilní odpalovací plošinou na startovací rampu. V tu chvíli máte šanci je spatřit a to buď právě putující na startovací komplex, nebo přímo na něm. No a samozřejmě ti, co mají štěstí, mohou být přítomni při samotném startu do vesmíru, což je jistě nezapomenutelný zážitek. Kromě toho existují ještě dvě možnosti ke spatření aktivního raketoplánu. Ta první je sledovat jeho přistávací manévr, který se odehrává buď na přistávací ploše v blízkosti KSC, nebo – v případě nepříznivých podmínek v této oblasti – na Edwardsově letecké základně v Kalifornii. Teoreticky může raketoplán přistát i jinde, ale v praxi se tak stalo jen jednou. Bylo to během mise STS-3, která skončila přistáním na letišti Northrup Strip v oblasti vojenské střelnice White Sands, ale tato lokalita se neosvědčila pro velké množství písku, které se zde nachází a mohlo by způsobit raketoplánu závažné problémy. A dostáváme se k poslední možnosti, jak vidět raketoplán na vlastní oči. Ta souvisí právě s přistáním na jiném místě než v KSC. Z něj je nutné dopravit raketoplán zpět do Kennedyho vesmírného střediska a to prostřednictvím letadlového nosiče (SCA). Tento speciální letoun má vysokou spotřebu pohonných hmot a obvykle je musí během transportu raketoplánu několikrát doplnit. Pokud zjistíte, kde letadlový nosič s raketoplánem bude přistávat a tankovat, zajeďte tam a uvidíte neobvyklou sestavu: upravený Boeing 747, který bude mít na hřbetě umístěn druhý letoun – raketoplán.
Všechny výše zmíněné možnosti, jak uvidět raketoplán, mají jednu velkou nevýhodu. Musíte cestovat daleko za hranice své rodné země a počítat se značnými finančními výdaji. Je však ještě jeden způsob, jak můžete vlastníma očima pozorovat raketoplán a při tom neopustit místo svého bydliště. Když je raketoplán ve vesmíru a nastanou příhodné podmínky, je na obloze viditelný i z území České republiky. V poslední době všechny lety raketoplánu směřovaly k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), po většinu mise byl s ní spojený a tyto dva objekty se nedaly od sebe bez použití výkonné techniky rozlišit. Nejlépe se proto dal raketoplán sledovat ještě před připojením, kdy se ke stanici teprve přibližoval nebo naopak při odpojení a jeho vzdalování.
Druhý velmi zajímavý přelet nastal hned o den později – 8. března 2011 kolem 19:16 SEČ. Unikátní byl v tom, že se jednalo o úplně poslední pozorovatelný průlet raketoplánu Discovery nad naším územím. Následující den totiž raketoplán ukončil svou poslední kosmickou misi a do vesmíru se již nevydá. Při tomto přeletu byl již od ISS vzdálen podstatně více, asi tak dvacet stupňů. Oba objekty tentokrát nevystoupily do takové výšky jako předchozí den a byly o něco slabší. Pozorovatele, kteří sledovali úkaz pouhým okem zarazilo, že raketoplán neměl bodový vzhled, ale vypadal jako malá mlhavá skvrnka. Pohled do dalekohledu ukázal, že za raketoplánem se vytvořil výrazně zahnutý ohon, díky kterému Discovery připomínal kometu. Jeden z pozorovatelů délku chvostu odhadl na 0,5 až 0,8 stupně. Tento neobvyklý jev vznikl tím, že z raketoplánu byla před zahájením přistávacího manévru vypouštěna odpadní voda a ta kolem něj vytvořila jakýsi závoj, který byl dobře vidět díky výborným pozorovacím podmínkám. Jak to vypadlo si můžete prohlédnout na videu, které pořídil Jens Hackmann z Německa.
V nedávné době, během mise STS-133, kdy se naposledy vydal do vesmíru raketoplán Discovery, nastaly dva velmi efektní průlety nad naším územím. První se uskutečnil 7. března 2011, přibližně v době kolem 18:50 SEČ. Jako první letěl Discovery, následovaný ve vzdálenosti pouhých dvou až tří úhlových stupňů jasnější ISS. Ta měla v té době jasnost asi -2,4 mag. Oba jasné objekty začaly být viditelné přibližně nad západním obzorem a pohybovaly se směrem na jihovýchod. Nejprve se ocitly v blízkosti Měsíce, který byl právě tři dny po novu a v některých částech republiky dokonce došlo k přeletu přímo přes měsíční kotouč. Nevšední zážitek umocňoval jasný Jupiter, který se nacházel nedaleko. Obě tělesa během svém pohybu po obloze proletěla jižní částí Orionu a poté i v blízkosti nejjasnější hvězdy noční oblohy – Síria. Pozorovatelé zaznamenali, že ISS měla načervenalou, případně oranžovou barvu, kdežto raketoplán se jevil jasně bílý. V jednu chvíli Discovery náhle zjasnil a byl na krátký okamžik jasnější než ISS. Tento záblesk zřejmě způsobil odraz světla na radiátorech, nacházejících se ve dveřích nákladového prostoru.
Každopádně jestliže budete chtít vidět raketoplán přímo v akci, už moc příležitostí mít nebudete. V současnosti (březen 2011) už jsou v plánu jen poslední dva starty, takže v případě, že máte příležitost být u toho, nesmíte zaváhat. Pokud budou dodrženy termíny (což se málokdy povede), tak Endeavour bude létat vesmírem v době od 19. dubna do 3. května 2011 a Atlantis by měl kolem Země kroužit mezi 28. červnem a 10. červencem. Pak už budete moci obdivovat raketoplány jen v muzeích.
Vybrané zdroje:
• http://www.astro.cz/clanek/4589
• www.kosmo.cz/diskusní fórum/STS-133 Discovery
• http://spaceweather.com/archive.php?view=1&day=09&month=03&year=2011
