Jedním z nejkrásnějších a nejtajuplnějších aspektů astronomie je fakt, že mnoho jejích úkazů není možno dopředu předpovědět. Z tohoto pohledu již nyní můžeme říct, že rok 2013 bude v tomto směru zapsán do astronomické historie nesmazatelným písmem. Je totiž teprve březen a již nyní máme za sebou nečekaný úkaz – střet naší planety s cizím kosmickým tělesem, patrně největším zaznamenaným od Tunguzské události v roce 1908 (viz článek). A nejen to. Vstříc sluneční výhni se řítí i dvě nadějné komety, a to ne ledajaké. Zatímco kometa C/2012 S1 ISON na své hlavní podzimní představení teprve čeká (a podle všeho se možná máme opravdu na co těšit), druhá z naší dvojice, kometa C/2012 L4 PANSTARRS, se už doslova připravuje na vstup na scénu. V průběhu uplynulých měsíců však nebylo vůbec jisté, zda její příchod bude opravdu tak výrazný, jak se původně čekalo. Snad kvůli své mladické nerozvážnosti (jedná se o novou dynamickou kometu navštěvující centrální oblast Sluneční soustavy teprve poprvé) v uplynulých měsících zamotala astronomům hlavu na celém světě. Ti ještě na podzim předpovídali možná i „kometu půlstoletí“. Během prosince a ledna však rychlost jejího zjasňování poklesla a ještě na počátku února to vypadalo, že březnovou oblohu ozdobí pouze relativně průměrná kometa. V průběhu února ovšem tempo jejího zjasňování opět narostlo, a ačkoliv se zřejmě nenaplní podzimní až příliš optimistické předpovědi (jasnost okolo 0 mag a ohon táhnoucí se přes čtvrtinu oblohy), máme se rozhodně na co těšit. Současné (polovina února) odhady jasnosti při průchodu perihéliem 10. března hovoří přibližně o 2 až 2,5 mag, není ovšem vyloučeno, že celková jasnost se ještě může zvýšit. Velmi důležitou zprávou také je, že je kometa v současnosti poměrně hodně aktivní, co se týče produkce prachu a je tedy pravděpodobné, že po průchodu perihéliem předvede i výrazný chvost. Koneckonců už současné fotografie ukazují na krásný a výrazný vějířovitý prachový ohon.
12. března – 16. března
Vůbec první reálná šance na spatření komety C/2012 L4 PANSTARRS je pravděpodobně v úterý 12. března. Nezbytnou podmínkou, stejně jako i v dalších několika dnech, bude velmi dobrá a průzračná obloha a výborný výhled nad západní obzor. Důvod je prostý. V době na začátku nautického soumraku, hodinu po západu Slunce (okolo 19:10 SEČ), se bude kometa nacházet jen necelé 3° nad ideálním horizontem v souhvězdí Velryby. Za předpokladu vysoké jasnosti komety (okolo 2 mag, možná méně) a průzračné oblohy je ovšem šance na její spatření relativně vysoká.
O den později, tedy 13. března, se kometa přesune do souhvězdí Ryb, kde po několik dalších dnů setrvá. V tento den ji nalezneme ve stejný čas jako 12. března o více než stupeň výše a navíc se bude v její blízkosti pohybovat i úzký srpek dva dny starého Měsíce. Ten bude od ní vzdálen asi 7° a přibližně ve směru, kam bude směřovat i ohon komety. Za předpokladu vysoké jasnosti a dostatečně výrazného a dlouhého chvostu bychom možná mohli spatřit i nevídaný úkaz – Měsíc promítnutý do jemného kometárního ohonu. Tato šance ovšem s ohledem na současný vývoj jasnosti není příliš pravděpodobná.
V následujících dnech bude kometa pokračovat v rychlém pohybu nad obzor, ale bohužel společně s tím bude výrazně klesat i její jasnost. Navíc se bude postupně čím dál víc hlásit o slovo i Měsíc, kterému 16. března do fáze první čtvrti budou zbývat již jen tři dny. V tento den kometu na začátku nautického soumraku nalezneme již ve výšce téměř 8° a její jasnost se bude pohybovat okolo 2,5 mag.
17. března – 23. března
Kometa bude v tyto dny prolétat souhvězdím Ryb, a to až do 22. března, kdy se přesune do Andromedy. V tomto období již patrně zeslábne na jasnost okolo 3 – 3,5 mag. Její pozorovací podmínky se však budou zlepšovat a nastane již dobrá šance spatřit kometu s chvostem i na poměrně tmavé obloze. Asi 30 minut před úplným setměním, tedy v době, kdy bude již obloha velmi tmavá, ji nalezneme asi 8° nad ideálním horizontem. V tyto dny tedy máme nejlepší možnost (později bude již kometa slabší a navíc bude výrazně rušit i Měsíc) spatřit kometu v plné kráse. Ideální bude samozřejmě vyrazit daleko od městských světel, nejlépe na vyvýšené tmavé místo s dobrým západním obzorem. 19. března dosahuje fáze Měsíce první čtvrti a vliv jeho jasu bude od tohoto dne již velmi výrazný.
23. března – 31. března
V tomto období bude sice spatření komety s ohledem na výšku nad obzorem stále snazší, ale společně s tím se, kromě její nižší jasnosti, bude výrazně na kvalitě pozorovacích podmínek podílet i Měsíc, který bude 27. března v úplňku. Jasnost komety postupně klesne tak, že na konci měsíce patrně pokoří hranici 5. magnitudy. Poslední možnost jejího spatření pouhým okem (na tmavé obloze) budeme mít tedy právě v posledních březnových dnech ve večerních hodinách po setmění a před východem Měsíce, kdy kometu nalezneme na konci astronomického soumraku necelých 10° nad obzorem.
V dubnu bude kometa stále ještě velmi dobře pozorovatelná i v malých přístrojích, například loveckých triedrech. Zajímavá a velmi fotogenická situace také nastane v prvních dubnových dnech, kdy bude velmi těsně procházet okolo známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy.
Ačkoli se výsledné shrnutí pozorovatelnosti této komety nezdá tak optimistické, bude se s jistotou jednat o nejvýraznější kometu od legendární Halle-Boppovy komety v roce 1997. Důležitým aspektem pozorovatelnosti jakékoli komety navíc není jen její jasnost, ale především viditelnost, délka, struktura a výraznost jejího ohonu. Kometa PANSTARRS všechny tyto výše zmíněné atributy splňuje na výbornou a tak se opravdu máme na co těšit. Navíc není ještě zcela vyloučeno, že se jasnost komety výrazněji nezvýší. Jediným nepřítelem nám tedy může být pouze počasí, které by ovšem v polovině března již mohlo být mnohem příznivější, než v uplynulých dvou měsících.
