Nechal ji vybudovat kníže a vášnivý astronom Sava Džaj Sing II. z Džajpuru v roce 1724. Hlavním důvodem pro zbudování observatoře bylo, že chtěl precizně vypočítat postavení planet, aby mohl provádět posvátné obřady a púdži (nekrvavé oběti) v příhodném čase. Celkem nechal vybudovat pět takovýchto observatoří (známá je též observatoř v Džajpuru), ta v Novém Dillí byla první.
Podoba observatoře se zprvu vymyká naší představivosti (to se stalo při návštěvě lokality i autorovi článku). Až posléze ve velkých stavbách rozpozná návštěvník astronomické přístroje mohutných rozměrů. Díky tomu, že to jsou masivní zděné stavby, odolávají vibracím a jsou tak i dnes velmi přesné. V celém areálu je přes deset staveb určených k různým astronomickým úkonům (měření času, předpovídání zatmění, sledování pohybu hvězd apod.). Nepřehlédnutelný je například Samrát jantra, pravoúhlý trojúhelník, jehož přepona je rovnoběžná s osou země. Po obou stranách má cihlové kvadranty, pomocí nichž měří sluneční stín. Údajně se jedná o největší sluneční hodiny na světě. Rám jantra, připomínající římské koloseum, zase ukazuje polohu Slunce. Džajprakáš jantra určuje dobu jarní rovnodennosti. Vynalezl ho přímo Sava Džaj Sing II. Misra jantra připomíná obrovské srdce a sloužil k měření vzdálenosti nebeských objektů, například Slunce a Měsíce. Dodnes jsou tyto přístroje pozoruhodně přesné.
Tato památka, rozložená v působivém parku, je dosud využívána amatérskými astronomy a kurzy zde musí absolvovat i studenti astronomie. Pro svůj unikátní význam a podobu byl celý komplex v roce 2010 zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.
