V pondělí 15. září 2014 byla po více jak ročních přípravách slavnostně vyhlášena Manětínská oblast tmavé oblohy. Jedná se o třetí vyhlášenou oblast tmavé oblohy v ČR. První vznikla v neobydlené a chráněné oblasti Jizerských hor. Asi polovina se nachází na české straně, druhá polovina na území Polska. Jedná se tedy o mezinárodní projekt. Druhá oblast tmavé oblohy se nachází v Beskydech. I v tomto případě se jedná o přírodně chráněné území ležící rovněž na území dvou států: České a Slovenské republiky.
Třetí a zatím nejmladší oblastí tmavé oblohy je prostor v okolí Manětína. Zahrnuje území celkem deseti obcí: Manětín, Nečtiny, Štichovice, Hvozd, Štědrá, Pšov, Bezvěrov, Krsy, Dražeň a Toužim (pouze část katastru). Na rozdíl od dvou již zřízených, se tentokrát jedná o vnitrostátní oblast nacházející se z větší části na území Plzeňského kraje a z menší části na území kraje Karlovarského. Svojí rozlohou 346 km2, což je asi 0,4 % rozlohy ČR, je největší v ČR. Zároveň je první čistě vnitrostátní oblastí tmavé oblohy. Dalším specifikem je, že se nenachází v chráněném přírodním parku, ale v krajině, kde běžně žijí, pracují a bydlí lidé. Tím se značně odlišuje od předchozích dvou oblastí. MOTO je v pořadí 9 oblastí zřízenou v Evropě a 46 na světě. ČR má nyní v Evropě ve srovnání s ostatními státy nejvíce „rezervací tmy“.
Manětínskou oblast tmavé oblohy vyhlásilo na základě společné dohody celkem 10 obcí a dalších 5 subjektů po více než roce příprav. Slavnostního aktu se zúčastnilo 10 představitelů jednotlivých zúčastněných obcí, zástupci 2 astronomických institucí a zástupci dalších 3 subjektů (Českého svazu ochránců přírody Manětínsko, Občanské sdružení Cesta z města a občanské sdružení Pod střechou).
Za Českou astronomickou společnost (ČAS) podepsal dokument její čestný předseda dr. Jiří Grygar, za Hvězdárnu a planetárium Plzeň její ředitel Lumír Honzík. Obě astronomické instituce převzaly nad nově zřízenou oblastí tmavé oblohy odbornou garanci.
Vyhlášení se však zúčastnily i další osoby, které se na vzniku této oblasti významně podílely. Jedním z nich byl Václav Sidorjak, amatérský astronom a zároveň hlavní iniciátor celé akce. Další významnou osobou byl pracovník AÚ Akademie věd a zároveň tajemník VV ČAS a předseda skupiny pro Temné nebe, Pavel Suchan. Za Západočeskou pobočku ČAS, která se v praxi stane odborným garantem za celou ČAS, byl přítomen její předseda Josef Jíra. Nechyběl ani autor jasových map Michal Bareš z odborné skupiny pro Temné nebe ČAS a řada dalších.
Region Manětínsko patří v rámci našeho státu k místům s relativně nízkou úrovní světelného znečištění, a proto se zde podařilo zachovat poměrně slušné noční přírodní prostředí. Důvodů, proč tomu tak je, je více. Manětínsko má členitý kopcovitý terén, jsou zde rozsáhlé a souvisle zalesněné plochy. V oblasti se nenachází žádná velká města. Rovněž průmyslové podniky jsou spíše menšího rozsahu, takže světelný smog i produkce vypouštěných prachových částic je proti jiným regionům omezena. Většina oblasti je osídlena jen řídce. Navíc zde nejsou významnější zdroje umělého světla, které by negativně ovlivňovaly noční krajinu. Že úroveň světelného znečištění je na nízké úrovni potvrdili přímo astronomové, kteří měřili úroveň tmy na různých místech v oblasti při hledání míst vhodných pro astronomická pozorování. S překvapením zjistili, že právě Manětínsko je v tomto směru srovnatelné například se Šumavou, a proto je vhodným kandidátem.
Z výše uvedených důvodů příznivci astronomie Manětínsko dobře znají. A nejedná se jen o plzeňské astronomy, ale prakticky o rozsáhlejší astronomickou komunitu z celé republiky. Hvězdárna a planetárium Plzeň zde provádí občasná odborná pozorování, hlavně astronomická fotografování a měření. Po řadu let v obci Bažantnice (mezi obcemi Dražeň a Hvozd) rovněž pravidelně pořádá své astronomické pozorovací expedice. Na jiném místě v uvedené oblasti se zase uskutečňuje další velká akce nazvaná Dovolená s dalekohledem, na kterou se sjíždějí astronomové téměř z celé republiky. Je proto jen logické, že právě astronomické instituce přijaly garanci nad myšlenkou ochránit manětínskou tmu. Jsou zde však i neastronomické aspekty. V oblasti žije celá řada nočních živočichů. Nachází se zde např. jedna z největších kolonií netopýrů v Evropě. V lesích žije i několik druhů vzácných sov. Proto je projekt celkově zaměřen i tímto směrem.
Projekt počítá s tím, že pro obyvatele žijící v oblasti by nemělo vyhlášení MOTO přinést prakticky žádná velká omezení. Obce, které se do projektu zapojily, deklarují zachování stávajícího stavu, případně podle svých možností jeho zlepšení. To může být v budoucnu např. úpravou či výběrem ekologičtějších typů veřejných svítidel při jejich obnově. Jak je projekt životaschopný ukáže až čas. Vše ale záleží na lidech, jak se budou ke svému prostředí chovat a zda se ho budou snažit uchovat i pro ostatní generace.
Čtěte také:
