Poslední údaj je sice lákavý, ale je nutné jej brát s rezervou. Takto vysoké počty meteorů bychom viděli jen na dokonale tmavé bezmračné obloze a za předpokladu, že by radiant byl v zenitu. Navíc bychom museli zvládnout sledovat celou oblohu najednou. Všechny tyto podmínky není možné splnit, a tak je nutné počítat s tím, že skutečný počet viděných meteorů bude výrazně menší.
Další nepříznivou skutečností je, že roj bude vrcholit za denního světla, kolem 13. hodiny. Jeho šířka, tedy doba, po kterou bude mít frekvenci alespoň polovinu maximální (tj. 60 meteorů za hodinu), je jen jeden den. To znamená, že zvýšená činnost se odehraje převážně v denní době.
V období maxima vychází radiant krátce po setmění, a jak bude stoupat, budou vzrůstat i počty meteorů. Hvězdářská ročenka uvádí, že 14. prosince ve večerních hodinách mohou pozorovatelé spatřit asi tak 10 až 20 meteorů za hodinu. Kolem půl jedné v noci vyjde Měsíc v poslední čtvrti a začne přezařovat slabší meteory, takže pozorovaná frekvence se ještě sníží.
Znamená to, že nemá smysl Geminidy pozorovat? To v žádném případě. Jen nesmíme očekávat, že oblohu bude křižovat jeden meteor za druhým. Chceme-li nějaký z nich spatřit na vlastní oči, je to velmi jednoduché. Hlavní výhodou je, že nebudeme potřebovat vlastně nic kromě teplého oblečení a svých očí, maximálně posilněných brýlemi či kontaktními čočkami. Abychom zvýšili šanci, že nějakou Geminidu spatříme, musíme vyrazit někam, kde bude dobrý výhled na co největší část oblohy a samozřejmě minimální světlené znečištění. Geminidy zdánlivě vylétají z blízkosti hvězdy Castor v souhvězdí Blíženců, které se bude nacházet nad východním obzorem. Pokud je to možné, určitě je dobré opustit zabydlené lokality a vydat se někam do přírody, kde neruší veřejné osvětlení, nesvítí okna domů či firem, nepřesvětlují oblohu nasvícené reklamy ani památky a nejezdí auta se zapnutými světly.
Pak už stačí jen sledovat nebe a obrnit se trochou trpělivosti. Možná budeme čekat jenom pár sekund, ale může se také stát, že to bude trvat deset nebo ještě více minut. Pak se konečně někde rozzáří zdánlivě nová hvězda, prolétne oblohou a zase pohasne.
I když se nám bude zdát, že jsme spatřili něco, co se odehrálo nesmírně daleko, někde mezi hvězdami, není to pravda. Ve skutečnosti jsme se stali svědky zániku malé části meziplanetární hmoty, jež se právě střetla s atmosférou Země. Zajímavé je, že v tu chvíli nevidíme samotné těleso, ale jakousi „brázdu“, kterou kolem sebe vytvořilo. Při průletu totiž velkou rychlostí naráží na molekuly vzduchu a ty díky různým fyzikálním procesům začnou vydávat světlo. Úžasné na tom je, že takto můžeme spatřit na vzdálenost přesahující někdy i sto kilometrů projevy těles, jejichž velikost se obvykle udává v milimetrech.
Geminidy, které zachytí naše meteorická kamera, naleznete na Facebooku Hvězdárny a planetária Plzeň.
