Herkules jej zabil otrávenými šípy. Řecký básník Apollonios z Rhodu líčí, že Argonauti narazili na tělo Ladona den poté, co ho Herkules zastřelil. Ležel stočený u kmene jabloně, jen jeho ocas měl ještě posmrtné záškuby.
Podle filosofa Apollodora byl Ladon potomkem monster Typhona a Echidny, tvor napůl žena a napůl had. Měl sto hlav a mohl mluvit různými hlasy. Drak jako souhvězdí je však jen jednohlavý.
Za věrnou službu u brány do zahrady Hesperidek byl drak Ladon přenesen na oblohu, kde se vine kolem pólu mezi oběma medvědy. Hlavu má natočenou k Herkulovi tak, jako by ho chtěl ještě dodatečně napadnout. Ten je na obloze znázorněn, jak klečí a odevzdává zlatá jablka bohyni Héře.
Navzdory tomu, že Drak je osmé největší souhvězdí, není zvlášť výrazné. Jeho nejjasnější hvězda je gama Draconis (2,23 mag), nazývaná Etamin nebo Eltanin, z arabského al-Tinnin, což znamená „had“. Alfa Draconis se nazývá Thuban (3,6 mag) a na úsvitu dějin, před 5 000 lety, bývala tato hvězda severkou. Tehdy Egypťani začínali stavět pyramidy a Thuban býval viditelný průzorem z nitra Chufevovy pyramidy. Hvězdy beta, gama, ný a ksí Draconis tvoří kosočtverec, který považujeme za dračí hlavu, ale například beduínští Arabové v něm viděli čtyři velbloudice s mládětem uprostřed.
Část dnešního Draka představovala ve starém Egyptě Mnitwy, což znamená tyč nebo kotevní kůl (snad symbol nebeského pólu, kolem kterého se obloha otáčí). Ten držela Hrošice (bohyně Taweret), jež představovala celou oblast kolem severního pólu.
Příslušníci indiánského kmene Siouxů spatřovali v Drakovi souhvězdí se zvláštním názvem – „Hromopták“.
Čínští astronomové viděli v této části oblohy dvě zdi nebo ploty obklopující severní polární oblast (Purpurový palác) a Drak obsahuje velké části každé z nich. Východní stěna začínala v iótě Draconis a pokračovala přes thétu, étu a zétu do souhvězdí Kéfea. Západní zeď se táhla od alfy přes kappu a lambdu Draconis do Velké medvědice a Žirafy. Další hvězdy Draka představovaly několik malých souhvězdí, jako například Tianzu (Nebeské pilíře), Nüyu (Císařovy konkubíny), Tianchuang (Císařova ložnice), Neichu (Kuchyně) a také třeba Fukuang (Koš na larvy bource morušového). Hlava Draka přestavovala Tianbang – Císařskou předsunutou hlídku.
Souhvězdí Draka obsahuje několik objektů vzdáleného vesmíru. Ve střední části souhvězdí se nachází jasná planetární mlhovina NGC 6543, známá spíše pod názvem Kočičí oko. S jasností okolo 7,5 magnitudy jde o jednu z nejjasnějších planetárních mlhovin.
Další zajímavý objekt je spirální galaxie M 102, dosahující 10 magnitudy a její sousedka NGC 5907, vzdálená necelé dva úhlové stupně.
Souhvězdí Draka je u nás cirkumpolární, a proto je dobře viditelné po celý rok.
