Plzeňská hvězdárna a planetárium rozložila své dalekohledy na Mikulce, nedaleko plzeňské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Úkaz, který probíhal celé odpoledne a večer, se sice nepodařilo sledovat po celou dobu, chvílemi stínila kupovitá oblačnost, ale během celého trvání úkazu se objevovaly v oblačnosti větší či menší trhliny, kterými bylo možné pozorovat. Zájemci o pozorování přicházeli během celého odpoledne, a když se zrovna chvíli nedalo pozorovat, využívali čas čekání k dotazům a debatám s našimi odborníky. Kromě samotného pozorování přechodu planety tak došlo na řadu otázek nejen z astronomie, ale i z dalších příbuzných oborů.
Za celé odpoledne se u dalekohledů vystřídaly více než čtyři stovky zájemců o pozorování. Není se čemu divit, poslední přechod Merkuru před Sluncem nastal v květnu 2003 a na další si také budeme muset počkat. Sice ne tak dlouho, ale přeci jen, nastane až 11. listopadu 2019 a pokud by ten den nevyšlo počasí, další bude až 13. listopadu 2032.
Letos začátkem května ale počasí vycházelo dobře, a tak vyšlo nejen pozorování přechodu Merkuru, ale také veřejné pozorování, které na něj okamžitě navazovalo.
Díky dobrému počasí se vydařily i dva pozorovací výjezdy do Manětínské oblasti tmavé oblohy. V sobotu 7. května se uskutečnilo pozorování u kapličky mezi obcemi Štichovice a Česká Doubravice, které navštívilo asi 85 lidí. O týden později se z astronomického hlediska vydařila i tzv. „Můří noc„, pořádaná obcí Bezvěrov, Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti a Společností pro ochranu motýlů. H+P Plzeň na akci přispěla svými dalekohledy, které se využily k astronomickým pozorováním při čekání, než se nachytají můry v nedalekých lapačích. Pozorování se vydařilo, ale můry, kvůli kterým byla akce hlavně uspořádána, bohužel nevylétly, protože na ně byla jasná a větrná noc příliš chladná. Jistě však tato akce nebyla naposledy, a tak snad bude více štěstí i v tomoto ohledu.
 |
 |
 |
 |
Fotografie slunečního disku s přecházejícím Merkurem
Následující snímky byly pořízeny pomocí refraktoru Skywatcher ED 120/900 s fotografickým slunečním filtrem ASTRO SOLAR od Baader Planetarium na Canon EOS 1100d (ISO 100, Expozice 1/4000 s), foto J. Polák
 |
Začátek zatmění 11:32:37 UT Merkura najdete v levé části slunečního disku těsně u okraje. |
 |
Střed zatmění 15:15:18 UT Merkur se nachází pod středem slunečního disku. Nad středem Slunce je velká sluneční skvrna. |
 |
Série snímků přechodu Merkura přes sluneční disk 11:29 – 19:54 UT Jednotlivé snímky jsou přibližně jednu hodinu po sobě. Ke konci úkazu bylo Slunce již nízko nad obzorem, proto je výrazně zbarveno. Na posledním snímku je patrná oblačnost, která celou dobu přecházela přes sluneční disk, ale ke konci již byla přítomna neustále. Merkur není na zmenšeném náhledu vidět, je nutné si otevřít větší obrázek. Na něm je již vidět postup Merkura z levého okraje slunečního disku doprava dolů. |
Podobná pozorování organizovaná Hvězdárnou Plzeň:
