OSIRIS-REx odebral vzorky …
… a skoro je rozsypal
V loňském listopadovém čísle Zákrytového zpravodaje bylo možné si pod článkem s týmž nadpisem (pouze bez dovětku) přečíst o úspěšném vyvrcholení mise sondy OSIRIS-REx (zkratka anglických slov The Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) což je současně název sondy i celé vědecké vesmírné mise NASA.
Vyvrcholením celé mnohaleté cesty bylo odebrání vzorků z povrchu planetky Bennu. Konečný výsledek experimentu byl v čase vydání loňského 11. čísla našeho zpravodaje ještě ne zcela jasný. Teprve následně se ukázalo, že vše nedopadlo úplně tak, jak si to odborníci představovali. Ne že by se nepodařilo vzorky z povrchu sebrat, ba naopak. Obrázky nasnímané kamerou SamCam ukazovaly, že hlava sběrače je plná skal a prachu, ale část z nich se pomalu zase vysypávala do kosmického prostoru.
Ukázalo se totiž, že sonda nabrala příliš mnoho materiálu. Větší kameny neprošly přes záklopku a blokovaly správné zavření pouzdra. Po tomto zjištění bylo rozhodnuto, že bude vynechán, jak druhý pokus o náběr vzorků, tak i jejich vážení, které bylo také původně v plánu a kapsle byla definitivně uzavřena. Všechna dosavadní zjištění ukazují na to, že sběrná hlava měla při kontaktu s povrchem Benu optimální pozici vůči povrchu a nabrala tak nejen bezprostřední povrchový materiál, ale pronikla až několik centimetrů hluboko. Je snad pravda, že se podařilo nabrat o hodně více materiálu než plánovaných 60g regolitu. Hlavním úkolem se nyní stalo uložit vzorky do Sample Return Capsule, v níž bude vzácný materiál bezpečně uložen v průběhu zpáteční cesty na Zemi.
Odletové okno nezbytné pro návrat se otevře v březnu 2021 a přistání návratového pouzdra na naší planetě je naplánován na 24. září 2023.
Již dnes se odborníci zabývající se studiem planetek, ale i astrochemici, na vzorky těší. Pokud se operaci podaří dovést k úspěšnému konci, budou vzorky využity mimo jiné i pro kalibraci pozorování planetek pozemskými dalekohledy porovnanými s reálnými vzorky z konkrétního asteroidu. Odborníci si totiž stále nejsou jistí, zda meteority nalezené na Zemi jsou skutečně reprezentativním vzorkem celé populace planetek. Právě proto je provedený odběr přesně definovaných vzorků tak důležitý. V budoucnosti se nám pak takovéto informace mohou velice hodit v případě, že by některý z křižičů, planetek které se dostávají do bezprostřední blízkosti Země nebo její dráhu kříží, nabral směr rovnou na naši planetu a bylo by nutné odsunout jej z kolizní dráhy.
