Když jsem na přelomu dubna a května, s velkou časovou rezervou, dával dohromady podklady pro červnové „sluneční“ Astronomické informace, ani v nejmenším jsem netušil, jak úžasné představení si pro nás Slunce v následujících dvou týdnech připravuje.
Přesně v první májový den se u východního okraje naší hvězdy objevily zatím nenápadné skvrny skupiny, která dostala číslo AR 3664. S každým dalším dnem, jak se skupina dostávala dál a dál na jihovýchodní část disku, narůstal počet skvrn, které ji tvořily a bouřlivě se začala vyvíjet i jejich penumbra. V plné kráse se pozorovatelům předvedla už při svém průchodu hlavním poledníkem.
Na kresbě z 10. 5. 2024 jsem napočítal 105 skvrn a rozlohou, ale i složitou strukturou, už se blížila pověstné Carringtonově skupině z roku 1859. Ani to však ještě neměl být vrchol její aktivity. Mezi 10. až 12. květnem totiž předvedla v rychlém sledu hned tři erupce nejvyšší mohutnosti X (X3,98 10/5/24 6:50UT; X5,89 11/5/24 1:23UT; X1,50 11/5/24 11:40UT). Tato nejmohutnější vzplanutí byla ještě doprovázena dalšími čtyřmi menšími erupcemi s klasifikací M5,9; M3,1; M8,8 a M3,2.
Skupinu AR 3664 bylo možné, s použitím slunečního filtru, pohodlně pozorovat na disku i očima bez užití dalekohledu. I jednoduché přístroje pak dovolovaly udělat si zajímavé fotografie provázející výše popsané dění na Slunci. Na připojených snímcích je zachycena fotosféra kompaktním fotoaparátem Nikon CoolPix P1000 opatřeným slunečním filtrem. Obrázky chromosféry jsou pořízeny fotoaparátem Canon EOS D650 za malým, čtyřcentimetrovým, chromosférickým dalekohledem Coronado v projekci za okulárem.
Mimořádně bouřlivá situace na Slunci na konci první květnové dekády se samozřejmě s několikadenním zpožděním projevila i na intenzitě toku „slunečního větru“ a jeho vlivu na zemskou magnetosféru.
Po sérii erupcí, probíhajících ve skupině AR 3664, se záhy začaly objevovat předpovědi týkající se možného výskytu mimořádných polárních září. Tyto předpoklady se začaly naplňovat v podvečerních hodinách v pátek 10. května 2024. Na grafu zaznamenávajícím hodnoty tzv. Kp indexu začaly každé tři hodiny přibývat červené sloupce, ukazující jeho výrazně zvýšenou hodnotu.
Kp index používá škálu od 0 do 9. V praxi je možné z něho odhadovat, jak daleko od pólů by mohla být pozorovatelná aurorální aktivita. Ve střední Evropě je možné polární záře vizuálně zaznamenat při hodnotě Kp 8, respektive 7. Fotograficky je možné dokonce uvažovat i o fotografování září při Kp 6. Výsledek na obloze je možné vidět na připojeném snímku z naší domácí střechy.
Celá zachycená nádhera polární záře je založena na interakci částic slunečního větru s atomárním kyslíkem a dusíkem v naší vysoké atmosféře. Ve výškách nad 240 km vznikají při excitaci atomárního kyslíku růžovočervené odstíny polární záře, která v našem případě jednoznačně převažovala. Vyšší koncentrace atomárního kyslíku ve výšce pod uvedenou hranicí nám pak dává možnost sledovat záři zelené barvy. Z tohoto důvodu odborníci uvádějí, že výskyt zelené barvy provází v našich zeměpisných šířkách pouze skutečně mimořádně silné geomagnetické bouře.
Je tedy zřejmé, že 25. cyklus sluneční aktivity, který začal v roce 2019, se dostává do svého maxima a můžeme se těšit na opakování podobných událostí, jako byla ta páteční (10. 5. 2024). Čistě statisticky se uvádí, že v průběhu jednoho solárního jedenáctiletého cylu lze vidět ze středních zeměpisných šířek čtyři polární záře. Jednu jsme si užili na podzim loni, nyní tedy přišla druhá. Takže i ti z vás, kterým to doposud nevyšlo, mají stále ještě minimálně padesátiprocentní naději, že se toho svého úkazu v relativně nedaleké budoucnosti dočkají.
Naše šance se v posledních letech výrazně zvyšují díky předpovědím, které se v rámci pečlivého sledováni sluneční aktivity dostávají i k široké veřejnosti s dostatečným předstihem a s vysokou mírou pravděpodobnosti. Polární záře sice ještě nedokážeme předpovídat se stoprocentní jistotou, ale pokud budete pravidelně sledovat informace o stavu aktivity Slunce, slunečním větru a stavu geomagnetického pole Země, jistě se své šance dočkáte. Na pomoc si můžete vzít např. internetovou stránku http://www.spaceweatherlive.com .
