Během března letošního roku nás čekají dva úkazy spojené se Sluncem a Měsícem. V prvním případě, 14. března 2025, se jedná o úplné zatmění Měsíce, z něhož však uvidíme pouze úplný začátek, tedy jeho polostínovou fázi a část částečného zatmění. O dva týdny a jeden den později nastává částečné zatmění Slunce. Ze střední Evropy se dočkáme skutečně pouze lehkého „vykousnutí“ slunečního disku, při němž bude Měsícem zakryto 6 až 13 % plochy Slunce (v závislosti na místě pozorování).
Na úvod by se asi slušelo vrátit se lehce k základní terminologii a objasnit, co v nadpisu dělá slovo zákryt. Na připojeném obrázku je dobře patrné, kdy správně hovoříme o zatmění a kdy o zákrytu. Při zatmění se zatmívané těleso noří do stínu vrženého do prostoru jiným objektem. Správně tedy nazýváme zatměním situaci, když se při úplňku do stínu Země dostane Měsíc. O něco obtížněji lze také sledovat zatmění měsíců velkých planet, či jejich vzájemná zatmění. Zcela něco jiného však nastává v okamžiku, kdy se mezi Zemi a Slunce dostane jiné těleso a vrhá na naši planetu svůj stín. Takové úkazy bychom měli označovat jako zákryty. Řeč by měla být především o zákrytu Slunce Měsícem, nazývaném ale obecně zatmění Slunce. V astronomii se samozřejmě setkáváme i s dalšími principiálně stejnými případy. Ze Země můžeme na Slunci vidět průměty vnitřních planet. Tehdy mluvíme o přechodu Merkuru či Venuše přes sluneční disk. Stále populárnější jsou pak zákryty hvězd tělesy Sluneční soustavy. V těchto případech se mezi nás a vzdálenou hvězdu postaví Měsíc, planetka či jiné malé těleso náležící do našeho solárního systému.
Ale pojďme se vrátit k nadcházejícím úkazům připadajícím na letošní březen. Velice pěkně zní konstatování, že 14. března 2025 nastává úplné zatmění Měsíce. Pro Evropu je to ale informace s velkým ale. Celý průběh úkazu totiž uvidí pozorovatelé z obou Amerik a přilehlých oblastí Tichého a Atlantického oceánu. Z Evropy, především té západní, zájemci spatří pouze necelou první polovinu zatmění (včetně části úplného). Z České republiky spatříme jen polostínovou fázi a jen samý začátek částečné fáze ráno těsně před západem Měsíce. Polostínové zatmění začíná ve 3:57:09 UT na ještě dostatečně tmavé obloze (hS = -14°) a úplňkovým Měsícem ve výšce 13,5°. Problém je v tom, že polostínu si bez citlivých přístrojů lze všimnout až podstatně později, když se disk Luny více přiblíží k plnému stínu. Určitou šanci snad dostaneme před šestou hodinou našeho času (SEČ). To už ale bude začínat občanské svítání (hS = -6°) a Měsíc klesne k 5° nad ideálním západním horizontem. V okamžiku začátku částečné fáze zatmění, v 5:09:23 UT bude situace ještě svízelnější. Měsíc se téměř bude dotýkat obzoru (+2,2°) a na opačné straně oblohy bude právě vycházet Slunce (-2,7°).
Výše uvedené údaje o pozicích naší hvězdy a našeho nebeského průvodce platí pro Rokycany. Takže na Moravě bude situace ještě nepříznivější. Naopak, pokud se posuneme na západ, vyhlídky se sice v řádu jednotek minut zlepší, ale rozdíl bude i tak zanedbatelný. Na hvězdárně v Rokycanech pak Měsíc zapadá v 6:25 SEČ, kdy bude stínem Země zakryto přibližně 20 % měsíčního průměru. Jen pro zajímavost ještě několik důležitých, leč pro nás nezajímavých časů: začátek úplného zatmění 6:25:58 UT, maximální fáze 6:58:45 UT, konec úplného zatmění 7:32:01 UT, konec částečného zatmění 8:48:18 UT, konec polostínového zatmění 10:00:32 UT.
Další úplné zatmění Měsíce nás čeká zanedlouho, ještě koncem léta letošního roku. Večer 7. září 2025, uvidíme o trochu delší druhou část úkazu než tentokrát (počínaje začátkem úplného zatmění až po jeho polostínový závěr) na východní obloze.
Podstatně příznivější pozorovací podmínky nás čekají při druhém březnovém úkazu, který uvidíme v jeho plném rozsahu. Dva týdny a jeden den po zatmění Měsíce nás čeká v sobotu 29. 3. 2025 zatmění (zákryt) Slunce. Jedná se o částečné zatmění, při němž tedy plný měsíční stín mine naši planetu a do polostínu se dostane především severozápadní Evropa včetně České republiky.
Nejvýraznější bude částečné zatmění při sledování z Kanady a Grónska. Tam bude zakryto v čase maximální fáze více než 80 % disku. Na území Česka bude úkaz možné sledovat okolo poledne ve výšce více než 40° nad jihem. Při maximální fázi zákrytu bude Měsíc překrývat až 22 % kotouče naší hvězdy. Nejpříznivější podmínky (největší zákryt) bude možné spatřit ze severozápadních Čech. Kompletní nebeské představení bude trvat přibližně jeden a půl hodiny. Začátek zatmění pro hvězdárnu v Rokycanech byl spočten na 10:33:03,5 UT. Od tohoto okamžiku se z pravého (západního) kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu.
Maximum úkazu připadá na čas 11:16:31,4 UT. Magnituda v maximu dosáhne 0,20400 průměru slunečního disku. Na různých místech republiky se okamžik největšího zákrytu bude lišit v řádu jednotek minut. Na samém západě Čech, v Aši, se pozorovatelé maximální fáze dočkají již v 11:15:26 UT a magnituda překrytí tam bude 0,23195. Naopak v Lanžhotě, na jihovýchodě republiky, nastane maximum až v 11:19:26 UT a velikost zatmění dosáhne jen hodnoty 0,13744. Rozdíly, jak bude v maximální fázi zatmění vypadat na obloze při pohledu z různých míst v naší republice, názorně zpracoval Petr Horálek.
Konce zatmění v Rokycanech se nejvytrvalejší pozorovatelé dočkají ve 12:00:12,4 UT. Měsíční okraj Slunce opustí téměř přesně u jeho severního (horního) okraje.
Na samý závěr pouze krátké, leč velice důležité upozornění. Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku! Proto je naprosto nezbytné užití speciálního kvalitního filtru.
