Zajímavosti
-
Ještěrka, Lacerta (Lac)
Toto nenápadné souhvězdí, vklíněné mezi souhvězdí Labutě a Andromedy stejně jako ještěrka mezi kameny, bylo poprvé představeno polským astronomem Johannesem Heveliem v jeho hvězdném atlasu Sobiescianum Firmamentum sive Uranographia, publikovaném posmrtně v roce 1687.
-
Šíp, Sagitta (Sge)
Šíp je třetí nejmenší souhvězdí na obloze, bez jasnějších hvězd, ale bylo známé už Řekům, Římanům, Peršanům a Židům. Ptolemaios ho popsal ve svém Almagestu a váže se k němu hned několik bájných příběhů.
-
Severní koruna, Corona Borealis (CrB)
Severní koruna byla původně čelenka nebo královská korunka bájné Ariadny, dcery krétského krále Minóa.
-
Jednorožec, Monoceros (Mon)
Toto souhvězdí představuje mýtické jednorohé zvíře, jednorožce, který bývá zobrazován jako kůň s velkým dlouhým rohem uprostřed čela (vycházelo se z podoby gazely, nosorožce, nebo také buvola).
-
Kerberos (Cerberus)
Souhvězdí bylo představeno v roce 1687 Johannem Heveliem a nahrazovalo větve se zlatými jablky, které v dřívějších nákresech držel v ruce Herkules. Ty se vážou k jedenáctému úkolu, kdy měl Herkules přinést tři zlatá jablka ze stromu v zahradě Hesperidek. V mytologii byl pravděpodobně Cerberus tříhlavý pes, ale Hevelius a všichni následní kartografové jej zobrazovali jako tříhlavého hada.
-
Strážce úrody (Custos Messium)
Toto souhvězdí obohatilo hvězdné mapy jen dočasně. Bylo na nich zobrazováno jako muž prostého vzhledu s holí a plachetkou obilí.
-
Zední kvadrant (Quadrans Muralis)
Zední kvadrant je snad nejznámější ze zaniklých starých souhvězdí, protože dalo své jméno meteorickému roji známému jako Kvadrantidy, který vylétává z této oblasti každoročně začátkem ledna. Zední kvadrant zabíral plochu mezi klečící nohou Herkula, hlavou a rukou Pastýře, tělem Draka a špičkou ocasu Velké medvědice.
-
Před čtyřiceti lety se o Zemi otřel velký meteoroid
Většina meteoroidů, které vlétnou do zemské atmosféry, se během průletu rozpadne na menší části a ty zaniknou. Pozorujeme při tom běžný meteor, případně bolid. Pokud je těleso větší, z odolnějšího materiálu a nevstoupí příliš velkou rychlostí, může se stát, že některé jeho fragmenty dopadnou až na zemský povrch. Ty se pak nazývají meteority.
-
Severní moucha (Musca Borealis)
Toto souhvězdí, ležící v severní části dnešního Berana, má poněkud zmatenou historii. Poprvé bylo zaznamenáno na globu roku 1612 holandským kartografem a astronomem Petrusem Planciusem pod názvem Včela (Apis). Vytvořil je z čtyř slabších hvězd (33, 35, 39 a 41 Arietis), které Ptolemaios ve svém Almagestu popsal jako „ležící na zadku Berana“.
-
Sob (Rangifer)
Sob bylo slabé souhvězdí poprvé zakreslené v roce 1743 do nákresu, který zveřejnil francouzský astronom Pierre-Charles Le Monnier ve své knize La Theorie des Comètes. Nákres ukazoval dráhu komety C/1742 C1, která byla pozorována od 7. února do začátku května 1742. Její dráha vedla ze souhvězdí Jižní koruny přes Lyru, kolem Polárky do souhvězdí Žirafy.
Nejbližší události