Najdete nás také na:
Na hvězdárně sídlí:
Přijďte, ukážeme vám skutečné hvězdy!
-
Kdo první změřil rychlost světla?
Ještě před několika málo stoletími se běžně věřilo, že rychlost světla je nekonečná. To odpovídalo běžné zkušenosti, kdy se světlo šířilo prakticky okamžitě. Dnes víme, že to je způsobeno tím, že rychlost světla je až nepředstavitelně velká. Kdo ji ale poprvé změřil?
-
Jarní pozorovací víkend 2016
Další pozorovací víkend, pořádaný Hvězdárnou a planetáriem Plzeň, proběhl na hvězdárně v Rokycanech v termínu 11. až 13. března 2016. Ačkoli počasí nebylo pozorování nakloněno, po společenské stránce se podařil.
-
U hranic Německa a Rakouska dopadl meteorit
Nad rakouskou spolkovou zemí Horní Rakousy prolétl 6. března 2016 mimořádně jasný meteor. Čeští astronomové díky záznamům Evropské bolidové sítě zjistili, že nezanikl celý v atmosféře a některé jeho části dopadly až na zemský povrch. Začala proto pátrací akce a již bylo několik fragmentů nalezeno.
-
Proč znamení zvěrokruhu neodpovídají souhvězdím?
Pokud jste se někdy blíže zajímali o astrologii, možná jste narazili na zvláštní nesoulad mezi polohou Slunce a aktuálním znamením. Člověk by očekával, že období, kdy se Slunce nachází v určitém souhvězdí, se bude překrývat s obdobím připisovaným stejnojmennému astrologickému znamení. Tak tomu ale není a má to fyzikální vysvětlení.
-
Objev Uranu
Zatímco šest planet nejblíže Slunci bylo známo již ve starověku, na objev sedmé lidstvo čekalo až do roku 1781. Na spolehlivé pozorování Uranu, který je se svou magnitudou kolem 5,8 na hranici pozorovatelnosti pouhým okem, je totiž potřeba kvalitnějšího dalekohledu.
-
Březnové výročí: Josef Jan Frič
Letošního 12. března si připomeneme 155. výročí narození českého průmyslníka a konstruktéra Josefa Friče. Jeho nejvýznamnějším počinem se stalo založení hvězdárny v Ondřejově a její předání Univerzitě Karlově.
-
Vesmírné zahradničení
Pěstování rostlin se během posledních let stalo na Mezinárodní vesmírné stanici běžnou záležitostí, přestože se takové počínání může zdát na první pohled poněkud zbytečné. Nejde však pouze o vědecké zkoumání vlivu mikrogravitace na růst a život rostlin, ale také poznávání praktických možností pěstování mimo Zemi. Existence flóry je totiž nezbytnou podmínkou pro život člověka z hlediska jeho biologických a chemických procesů. Proto je třeba zkoumat, jak rostliny vnímají a reagují na vesmírné prostředí.
-
Aktuální noční obloha v březnu 2016
V březnu bude délka dne narůstat, a tak se vyrovnává s délkou noci, která se naopak bude nadále zkracovat. Tím se podmínky pro noční astronomická pozorování budou zhoršovat. Navíc na konci března dojde ke změně času, což z hlediska pozorování situaci ještě zhorší. Během března je na večerní obloze možné dosud spatřit výrazná zimní souhvězdí s jasnými astronavigačními hvězdami a celou řadu zajímavých vzdálených objektů. Nad východem až jihovýchodem se ale již objevují jarní souhvězdí.
-
Asterismy 11 – Kasiopeja (naposled)
K závěrečnému dílu o asterismech v souhvězdí Kasiopeji se hodí podnadpis „Návraty na známá místa“. Přesto, že jsme v Kasiopeji navštívili již 15 asterismů, stále to ještě není všechno. Dnes se vrátíme na místa, která jsme již prohlíželi, ale stále tam lze nalézt další zajímavé asterismy.
-
Jak skončily sovětské raketoplány?
Během sovětského kosmického programu Eněrgija-Buran (Энергия-Буран) bylo postaveno, nebo se alespoň začalo stavět několik exemplářů raketoplánu. Jejich využití bylo různé. Některé sloužily jen pro různé pozemní testy, jiné měly časem vzlétnout na oběžnou dráhu Země. Jak tyto stroje skončily?
Najdete nás také na:
Na hvězdárně sídlí:
Galerie
Nejbližší události